Počet zobrazení této stránky: 194

Do kina doslova naslepo

Dneska se v mé hlavní sekci podíváme na jednu drobnost, která občas lidi zaskočí. Jak to vlastně mají zrakově postižení s filmy, seriály, televizí, YouTube a podobně. Oba mé pravidelné čtenáře nejspíš nezaskočí, že osoba bez zraku může mít za svůj koníček třeba právě filmy. K této hlavní informaci si ale přeci jen povíme pár bližších slov. V první řadě jako i jinde, existují v zásadě dvě možnosti sledování filmů bez zraku. Jsou to varianty upravené a běžné. Některé filmy jsou už dnes vybavené tzv. zvukovým popisem, který k běžné zvukové stopě filmu ještě přidá namluvený komentář o tom, co se na obrazovce děje. Je to většinou jen stručná informace a někomu se nelíbí, že ruší atmosféru filmu, zejména ve chvíli, kdy se díváte s vidícími osobami. Navíc takto popsaných filmů je jen zlomek z toho, co každý den vychází. Druhou možností je přirozeně sledování filmu úplně normálně s tím, že zkrátka děj na obrazovce musíte domyslet z kontextu.

A k této variantě nyní můj subjektivní dojem. Nejsem zrovna filmový fanda zapálený do nejžhavějších novinek kinematografie. Ale nebyl jsem jím ani v době, kdy jsem ještě bez potíží viděl. Rád se podívám na něco nového, ale spíš jen tak čas od času. Příjemnější pro mě je shlédnout něco, co už znám, protože filmy a seriály jsou pro mě spíš odpočinek nebo kulisa k usínání. A tak je výhoda, že mohu sledovat film, který jsem ještě v pořádku viděl dřív. Preferuji filmy s bohatými dialogy, jelikož u takovéto upovídané tvorby lze snáz domyslet, co kdo dělá a co na obrazovce probíhá. Od věci není ani sledovat film s někým vidícím, kdo jen tu a tam utrousí vysvětlení tam, kde bez obrazu nelze pochopit třeba vtip nebo situaci na scéně. To je vlastně asi můj nejoblíbenější způsob sledování filmů, zejména pak těch nových. Je ale dobré mít s sebou někoho, kdo mě zná a dovede si rychle domyslet, co mi uniká. Nemusí tak popisovat celou scénu, ale jen klíčové detaily.

S filmy souvisí také cizí jazyky a titulky. Mezi zrakově postiženými není až tak jednoduché naučit se jinou řeč. Já za sebe ale nemám potíže s angličtinou nebo francouzštinou na nějaké průměrné úrovni, která v zásadě většině lidí stačí k tomu, aby se mohli dívat na cizí film. Jenže potíž je v tom, že zatímco vidící osoba si to, co jí unikne jazykově, domyslí z obrazu, já postupuji opačným směrem, jak už jsem psal výše. Kvůli tomu raději vyhledávám české filmy nebo český dabing, jelikož pokud máte domýšlet okolnosti z dialogů, je rozhodně lepší mít lepší jak průměrnou úroveň jazyka.

A ještě malá odbočka k titulkům. Většina programů, které znám, není nijak přístupná, co se titulků týče. Nicméně zaslechl jsem, že existuj přehrávače schopné pomocí TTS enginu číst titulky nahlas. Výsledek bude patrně podobně přeplácaný jako u zvukového popisu filmu, ale mohlo by to fungovat. Sám jsem se s tím ale nesetkal, takže spíš předpokládám, že titulky čtené neutrálním monotónním hlasem by vypadaly asi jako v legendární scéně z filmu Slunce, seno... YouTube a některé programy umožňuj najet na titulky čtecím kurzorem a nechat si je tedy přečíst nahlas odečítačem obrazovky. Jenže při každé replice byste museli najet na titulky znovu, takže nebudete stíhat nebo video často pozastavovat. Hodí se to ale v situaci, kdy vesměs cizí řeči rozumíte, jen tu a tam vám něco uteče, takže video vrátíte a přečtete si překlad. Metoda, kterou využívám asi nejraději pro sledování videí v cizím jazyce.

Tak to by pro dnešek stačilo k filmům, videím a seriálům. Pokud máte nějaké dotazy, nápady na další témata nebo komentáře, napište je pod článek. Na viděnou zase příště!

Diskuze