Počet zobrazení této stránky: 210

Korona versus podpora

Tam venku se nám udělalo jaro (jak je možné zjistit i z mého posledního dílu coverů k poslechu jen tak pro radost Pár splašenejch akordů. Co je ale důležitější, už tam přeci jen můžeme podle vládních nařízení občas také vystrčit nos (krytý rouškou). Navíc co vám zbývá, když vás kurýr nezastihne na adrese? Proto jsem už i já musel vyrazit do města pro balíček, na nákup pár věcí, které jdou online koupit špatně, a také na pár nezbytných cest vlakem. A dalo mi to krásný námět na nový článek sem. Všiml jsem si totiž, že současná snaha lidí držet si odstup se samozřejmě tak nějak tluče se snahou lidí pomáhat mi, protože vidí člověka s bílou holí. Obavy z nakažení jsou dost silné a čekal jsem tak nějak, že mi kvůli nim nikdo nebude tentokrát nabízet pomoc - ať už chtěnou či nechtěnou.

A jaký je tedy výsledek souboje korona viru s ochotou lidí pomoct? Překvapivě vyhrává to druhé. Nabídek na pomoc sice ubylo, ale i tak jich je dost. Při přestupu na neznámém nádraží mě dokonce jedna paní v klidu odvedla. A musím říct, že před těmi lidmi smekám. Vzhledem k tomu, že většinu doby, co tady řádí onen zákeřný bacil, jsem byl zavřený sám v bytě, ale to oni samozřejmě nemohou vědět.

Bohužel neubylo ani lidí, kteří dělají kraviny, v což jsem naopak doufal. Za dvě cesty mě přinejmenším tři lidi bez varování popadli a sloumali se mnou. Kéž by si pročetli tenhle blog. Někdy mě to dost vyleká, jindy mě prostě jen štve, že mě lidi chytají a bezdůvodně se mnou lomcují. Také jsem na jednom nádraží trošičku spadl do otevřené šachty. (Nebo výkopu? Nevím jistě, ale když jsem se ptal, pán odpověděl, že je tam "čára", takže evidentně nechápal, protože čára není metrový schod.) A i tam přišel chlap a popadl mě a vlekl nahoru jak pytel brambor. Že se zajímal, to mě těší. Jak se zajímal, to byla bohužel katastrofa. Bez varování mě tahat za nadloktí nikam nevedlo. upozorňuji čtenáře, že měřím 192 cm a měl jsem těžký batoh a tašku. Nezbylo mi, než mu vytrvale vysvětlit, že lepší bude, když ten schod vylezu sám. A když jsem se pídil po tom, kam jsem to spadl, abych věděl, kde zhruba jsem, povídal onu pitomost s čárou. Nu, dodnes netuším a už se to nejspíš nedozvím.

Tak abych to shrnul: I přes mediální masáž o hrůzostrašné nemoci jsou lidi ochotni nevidomým pomáhat a za to jim náleží velký obdiv. Bohužel na druhou stranu ani korona je neodradila od dělání některých totálních pitomostí, proti kterým se tady i na YouTube snažím bojovat. Pokud mě v tomto chcete podpořit, šiřte můj blog i kanál na YouTube mezi další lidi a třeba to jednou nějakému nevidomému bude ku prospěchu. A kdo ví? Možná to ocení i ten, kdo bude chtít pomáhat, že bude lépe tušit jak. Mějte se krásně a na viděnou příště!

Diskuze