Počet zobrazení této stránky: 162

Může být nevidomý rasista?

I tentokrát vychází článek a nedělní fór dost na poslední chvíli. Mohl bych se samozřejmě vymlouvat na spoustu práce a jiné důležité okolnosti, které mi zabránily napsat sem něco dřív, ale upřímně: V tom vedru venku se mi prostě nechtělo dělat nic, co vyloženě nemusím. Nicméně dohnal mě úspěšně koncept pravidelných nedělních fórů. A dobře tak, protože i ty jednotky čtenářů, které mám, nechci nechat na články čekat dlouho. Užijte si tuhle kratší úvahu, nebo chcete-li fejeton, pokud se to tak vůbec dá nazvat.

Název článku je možná lehounký clickbait, zejména v kontextu dnešní společnosti, ale přesně tahle otázka mi prošla hlavou včera odpoledne, takže není úplně zcestný. Stala se mi totiž taková příhoda.

Byl jsem zrovna v Praze a na zastávce Dvorce jsem přestupoval z autobusu na tramvaj. Přešel jsem hlavní silnici a omylem také tramvajové koleje. Poněkud mě překvapilo, že jsem nenarazil na zastávku, a tak jsem se zaposlouchal do okolí, vyhmátl nějakého kolemjdoucího a chtěl se zeptat, kde jsem ostrůvek minul. Odpověděla mi mladá slečna, ovšem v angličtině. Nehledaje popis trasy, ale jen nasměrování, které zvládne i cizinec, přepnul jsem obratem do angliny a přeptal se, kde je zastávka tramvaje směrem na centrum. Slečna a její kamarád mě navedli - shodou okolností jeli stejným směrem i stejnou tramvají. Dali jsme se do řeči a příjemně popovídali. Vyprávěl jsem o showdownu a mezi řečí se zeptal, odkud ti dva jsou. Slečna odpověděla, že z Íránu. Její kamarád tu prý studuje medicínu, tak se za ním přijela podívat. Skvěle jsme si ještě chvíli popovídali, než na Karláku ti dva vystoupili.

A tehdy mě napadlo, že většina lidí v dnešní době a při současné náladě ve společnosti by se nejspíš nedala do řeči s dvojicí od pohledu pocházející odněkud z Blízkého východu. A přitom to byl zajímavý zážitek a ti dva byli pohodoví lidé. Tedy přinejmenším slečna, protože její kamarád byl většinu času potichu. Mě přitom samozřejmě ani nemohlo napadnout, že bych se raději zeptal někoho jiného, protože jsem to zkrátka "od pohledu" tušit nemohl.

Jiný příklad z mého života je o něco méně exotický. Odehrál se v Ostravě na mostě ve Svinově, když jsem hledal tamější nádraží. Zeptal jsem se na cestu nějakého pána a ten se mi nabídl, že mě odvede. Už z odpovědi mi bylo jasné, že patří k romské menšině, ale do té doby jsem o tom neměl ani tušení. A tak jsem se chytil rukávu montérek a opět si docela fajn popovídal, než mi pán pomohl trefit na nádraží. A tak tedy přemýšlím nad tím, jestli v otevřenosti k lidem nemůže být někdy výhoda, že člověk špatně vidí. Zkrátka a dobře si nemohu vytvářet předsudky na základě barvy kůže, oblečení, váhy nebo jiných vzhledových aspektů.

Tahle záležitost má samozřejmě i svou stinnou stránku. Je dokázáno, že první pohled na člověka a několik prvních vteřin vytváří ve druhých silný dojem, díky kterému každý novou osobu zhodnotí. Je to takové první zařazení a někdy i první varování. Nejspíš přirozená obrana lidí před podezřelými jedinci. A ta se přeci nevyvinula jen tak. Má své místo a své opodstatnění. A já o ni vlastně svou zrakovou vadou přicházím. Jenže tenhle "radar" není dokonalý. I lotr může působit dobrým prvním dojmem. Vlastně ti šikovnější lotři na to velmi dbají. A jak ukázaly moje dvě historky, i nedůvěryhodně vypadající člověk může být vřelý a sympatický

Abych řekl pravdu, myslím si osobně, že v dnešní době je tahle situace pro mě spíš výhodou. Lidé by mohli být otevřenější a přístupnější a nedávat tolik na předsudky a nátlak okolí. To neznamená být neopatrný. Jen je dobré si uvědomit, že všude na světě a ve všech škatulkách, které si pro lidi vytváříme, existují vždy všechny typy lidí. Vysocí, malí, hubení, tlustí, veselí, vzteklí, otevření, uzavření, hodní, zlí, chytří i hloupí a tak dále. Naše škatulky nikdy nebudou dokonalé, tak si na to vzpomeňte, když se někdy ocitnete v podobné situaci jako já. Možná budete překvapení.

Dejte mi vědět, co si o tom myslíte vy, pošlete článek dál, ať se o tom dozví co nejvíc lidí, a na viděnou příště!

Diskuze