Počet zobrazení této stránky: 201
Nesahej na můj klacek
Publikováno: 23. srpna 2020, 8:00Sekce: Život s bílou holí
Omlouvám se za ten impertinentní dvojsmysl z nadpisu, ale nějak vás přeci zaujmout musím, ne? A beztak se dnes chci zmínit stručně o jednom opravdu zásadním pravidle v přístupu k nevidomým lidem. Přimělo mě k tomu to, že poslední týden se mi stala asi třikrát věc, kterou nepotkávám úplně běžně, ale už jsem na ni taky dříve narazil.
Jak asi modří už vědí, jde o chytání bílé hole. Nikdy, ale opravdu nikdy za ni nevidomého nechytejte. Je to asi stejné, jako byste člověka s pěti dioptriemi chytili za brýle a zaplácli je rukou. Nemá to žádný smysl a ani to k ničemu není dobré. Jen tím omezíte možnost dotyčného se "rozhlížet kolem a pravděpodobně ho překvapíte nebo rovnou vytočíte.
Zkrátka ani za hůl nikam slepce netahejte. Nevím, co to někoho může napadnout, ale za jednu cestu vlakem se mi to před několika dny stalo hned dvakrát. Jednou to skoro vypadalo, že mi ji chce někdo vytrhnout z ruky a ukrást. A ani jednou k tomu po mém: "Co to děláte?!" nikdo nic neřekl. Přitom hůl slouží k upozornění na to, že člověk špatně vidí, k orientaci v prostoru a k zjišťování překážek v cestě. Fakt někoho může napadnout, že chytit slepce za hůl je k něčemu dobré?
No nic, pokud někdo z vás vidících tuší, co k takové ptákovině někoho vede, napište mi to do komentářů. Jinak to pro dnešní stručný článek stačilo. Opět dodávám, že jde primárně o moje dojmy, i když vám téměř zaručím, že většina nevidomých opravdu nemá ráda, když jim saháte na hůl. Jen možná mohou reagovat jinak. Nadšení nebo vděk ale nečekejte. Mějte se krásně a na viděnou příště!
Odkazy ke sdílení:
Facebook, Twitter, Google+, EmailOdkaz na tento článek: