Počet zobrazení této stránky: 361

Rychlá kola v realitě nevidomého

Vždycky říkám, že jediné, co neviomý člověk doopravdy nemůže, je řídit auto. Po nedávných zkušenostech budu muset tuto svou větu přehodnoti. Hranice se posouvá dál a nikdy neříkejte, že něco nejde. Takže jak je to doopravdy? Na to se podíváme dne. Nevidomý řidič Petr Haluška totiž nedávno v Brně na Masarykově okruhu zajel rekord trati poslepu... tedy přesněji řečeno ho stanovil, jelikož nikdo jiný se zatím o něco podobného nepokusil.

Byl jsem u toho a na mém YouTube z toho vyšlo samozřejmě také video, ale v článku se víc podíváme na můj vztah k autům a můj zážitek z jízdy. Vyrůstal jsem totiž v prostředí, kde auta byla součástí každodenního života. Taťka řídil v práci, co já pamatuji, a autem jsme jezdili i na dovolené do Chorvatska, Francie nebo Litvy. Nebojím se tedy v autě a značky jsem uměl číst dřív jak písmena.

Jelikož jsem ale spíš nadšenec do řízení než techniky, nikdy mě moc nelákalo něco tímto směrem studovat. Hodiny se školou na školním hřišti byly ale zajímavé, (tedy až na fakt, že mě tou dobou už nic nového nenaučily). A tak jsem se dostal do věku, kdy bych si mohl začít dělat řidičák... a přesně do stavu očí, kdy už by mi ho nikdo ze zdravotních důvodů nevydal. Zůstal jsem tedy jen pasažérem.

Jeden řidičský zážitek ale přeci jen mám. Brácha byl nadšenec do modelaření a jednou nám všem předváděl nějaké letadélko na odlehlé louce. Byla zima, a tak jsme s mamkou vše sledovali z auta, kde jsem shodou okolnosí seděl na místě řidiče. A zrodil se nápad objet louku a auto otočit a zacouvat zpět. A tak jsem to podle instrukcí udělal a bylo to super. V porovnání s tímhle zážitkem je samozřejmě řízení závodního speciálu na Masarykově okruhu úplně jiná liga.

I proto doufám, že se za volant auta dostanu zase a pořádně. Lákalo mě to vždy a bavilo mě to. V hlavě už se rodí nějaké plány na vlastní pěst (tedy s kamarády) i v rámci právě projektu Nevidomí za volantem, který právě Petr zakládá. Doufejme, že se to brzy podaří a budu moct přispět i vlastními dalšími zážitky z řízení auta. Takže jak to s tím vlastně je? Zkusme to přehodnotit: Jediné, co zatím nevidomý člověk nemůže dělat, je řídit auto v běžném provozu. A jestli se i to časem změní? Kdo ví? Mějte se krásně a na viděnou příště!

Diskuze