Počet zobrazení této stránky: 203

Trochu upovídanější technika

Jedna z nejčastějších otázek, se kterou se setkávám, je, jak zvládnu vlastně vůbec pracovat ve svém oboru. Je pravdou, že jakýkoliv právník pracuje hodně s texty, ať už jsou to smlouvy, zákony, rozhodnutí soudů nebo obyčejné emaily. Odpovědí je digitalizace. Jakmile se totiž text dostane do počítače, dá se s ním pracovat docela dobře. Nejen na to, ale i na další otázky okolo práce s počítači a telefony se podíváme v tomto příspěvku.

Kouzlo jménem odečítač

V čem se tedy liší počítač zrakově postižené osoby od jiných? Většinou pouze softwarem. V takovém počítači bývá nainstalována hlasová odezva souhrnně nazývaná jako odečítač obrazovky. Lidé se zbytky zraku navíc mohou využívat i zvětšování pomocí softwarové lupy od té obyčejné ve Windows až po placené programy za tisíce korun. Jak vypadá lupa, to asi tušíte. Proto se teď víc podíváme na to, co dělá takový odečítač obrazovky.

Odečítače obecně vezmou text, na kterém se aktuálně nachází kurzor počítače nebo ukazatel myši a pomocí syntézy text na řeč (anglicky text to speech) ho převedou na zvuk a řeknou nahlas nebo do sluchátek. Výsledný hlas zní zhruba jako hlasové povely, které znáte třeba z navigace - ty totiž využívají úplně ty samé syntézy pro převod pokynů na řečový výstup. Výsledek není až tak dokonalý jako skutečný lidský hlas, ale dnešní syntézy už jsou na velmi dobré úrovni i v češtině a od dob plechového hlasu Stevena Hawkinga se už značně posunuly. Jak odečítač, tak syntéza jsou jen programy v počítači a i zde existují freeware nebo open source varianty, stejně jako placené verze, často docela drahé. Zejména u hlasových výstupů je tady docela markantní rozdíl mezi hlasy zdarma a za peníze. Ty zdarma znějí dost plechově a někdy nesrozumitelně. Pro každodenní práci s počítačem se většinou nehodí, ale na dočasné využití třeba počítače kamaráda nebo někde v knihovně stačí.

Zrakově postižení lidé tedy počítač dál využívají dost obdobně jako vidící. Je ale logické, že převážně pomocí klávesnice. I když tomu totiž možná někteří z vás nevěří, tak klávesnicí lze na počítači udělat 99% toho, co myší -- někdy dokonce překvapivě mnohem rychleji (i proto jsem docela slušná encyklopedie klávesových zkratek). Počítač při tom čte např. názvy souborů, po kterých se pohybujete, obsah oken, která vyskočí nebo jednotlivé řádky textových souborů, po kterých přejíždíte kurzorem. Obdobně funguje i prohlížení webových stránek, pro které má ale většina odečítačů vytvořenou i rychlejší a jednoduší navigaci třeba po jednotlivých nadpisech, oblastech nebo editačních polích.

Potíž jménem přístupnost

Bohužel ne všechno je tak růžové, jak to vypadá. Některé programy a webové stránky totiž neberou ohled na to, že by je mohl chtít někdo používat právě s odečítačem obrazovky. Přizpůsobení obsahu pro tento software se nazývá "přístupnost". A ta je někdy na žalostné úrovni. Zatímco velcí giganti jako Google, Microsoft a další si obvykle dají tu práci svoje programy a stránky zpřístupnit, někteří jiní vývojáři a webdesigneři si s tím hlavu nelámou. Na počítači se tak třeba neobjeví kurzor, některé prvky nejdou vybrat s pomocí klávesnice nebo chybí vyplněné potřebné údaje, ze kterých si odečítač čerpá popisky. To pak skáču z jednoho tlačítka na druhé a počítač mi hlásí jen "bez názvu tlačítko", což - uznejte sami - moc neřekne o tom, k čemu tak asi může sloužit. O tom, jak ale i obvykle spolehlivé společnosti někdy selžou, se můžete dočíst v článcích o historii blogu, jelikož na začátku jsem narážel na problémy s přístupností aplikací pro vytváření blogu.

A jak je to s telefony?

Vlastně úplně stejným způsobem jako počítače fungují dnes už také telefony. Ono co si budeme povídat, tyhle dva přístroje už mají k sobě tak blízko, že někdy je těžké určit, co je vlastně co. Můj mobil dovede v zásadě všechno co můj počítač a obráceně. Jak Android, tak IOS v sobě dnes už v základu obsahují odečítače obrazovky i základní hlasové výstupy, takže je stačí v systému pouze zapnout. U Androidu je to Google TalkBack, coby součást Android Accesibility Suite v nastavení usnadnění, u IOS tuším VoiceOver, ale s iPhonem jsem nikdy nepracoval, tak tam nevím přesně. Výsledek je prakticky stejný jako u počítače, ale jelikož telefon se ovládá dotykem, zde je změn o trošku víc. Obrazovka telefonu začne totiž při přiložení prstu zkrátka jen číst to, co máte pod ním. Abyste pak nalezený prvek vybrali, musíte na obrazovku (teď už kamkoliv) jen dvakrát klepnout. Ovládání navíc usnadňují gesta, kterými se jde pohybovat po jednotlivých položkách, vyvolat lištu s oznámeními, přejít zpět nebo domů jako při stisknutí příslušných tlačítek a další. Nevím, jak na IOS, ale na Androidu existují stejně jako na počítači bohužel nepřístupné aplikace. Zatímco nástroje od Google tady (dle mé zkušenosti zatím 100%) přístupné jsou, s dalšími aplikacemi je to horší. Zprávy si obvykle přečtete, a to jak SMS tak v populárních IM jako messenger, Skype nebo WhatsApp. Zavolat se dá většinou také bez potíží. Ale navigace, emailové klienty, různé drobné nástroje a vychytávky, s těmi to je často podstatně horší. Nakonec se ale dá vždy najít nějaká varianta, která s TalkBackem funguje dobře.

Rozpoznání textu v obrázcích

Poslední vychytávkou o které se chci zmínit v dnešním článku, je technologie OCR ("optical character recognition"). Programy disponující touto schopností dovedou projít obrázek a najít v něm text, který převedou na skutečný text v počítači nebo telefonu. To znamená, že třeba z naskenovaného PDF nebo JPG vytvoří textový dokument v txt formátu nebo i naformátovaný soubor docx pro MS Word. Nebo výstup neukládají, ale rovnou pomocí hlasové syntézy přečtou. Někdy se tak prográmky dostanou i k popiskům tlačítek, které nejsou jinak čitelné, a v telefonu zas umožňují přečíst text, který si vyfotíte, pokud je obrázek dostatečně kvalitní. Tahle vychytávka, která umožní z obrázku dostat text, je důležitým pomocníkem každého, kdo už si vlastníma očima moc nepočte. Bohužel v této oblasti prakticky všechny programy, které OCR umějí a využívají, jsou placené a často velmi draze. Freeware programy totiž nasekají v textu tolik chyb, že jsou pro převod na hlas pomocí odečítačem prakticky nepoužitelné.

Zkuste si to sami

Takže pomocí těchto tří druhů softwaru (odečítač, hlasová syntéza a OCR) si dovedou zrakově postižení poradit s většinou věcí, které byste na počítači nebo telefonu chtěli dělat vy, a často i s něčím navíc. Pokud vás to zaujalo a chcete si to vyzkoušet v praxi, máte možnost:

• U přístrojů s OS Android v sekci zabezpečení najděte Android Accesibility Suite a aktivujte TalkBack. u starších verzí je možné, že naleznete položku TalkBacku přímo v sekci Zabezpečení. Na stejném místě ho pak můžete vypnout - upozorňuji, že telefon na jeden dotyk pouze čte, co máte pod prstem, a teprve na dvojí klepnutí aktivuje položku, kterou přečetl jako poslední.
• U přístrojů s IOS vám neporadím konkrétně, ale poohlédněte se po položce VoiceOver. V zásadě by základ měl fungovat jako TalkBack popisovaný výše co se průzkumu prstem a dvojího klepnutí pro výběr týče.
• Na počítači si bez instalace můžete vyzkoušet odečítač jen ve Windows 10. Pokud ji nemáte vypnutou, spustit by ho měla klávesová zkratka Ctrl + Win + Enter. Stejná kombinace nebo zavření okna odečítač zavře. Spustí se vám Microsoft Narrator - jednoduchý odečítač pro Windows, který ale už dneska stačí pro základní práci s počítačem, procházení a práci se soubory nebo psaní textu. Lze s ním i prohlížet web ve většině hlavních prohlížečů, ale popravdě to ani já moc neumím, protože v tomhle není řešený zrovna nejšťastněji a jiné odečítače ho tady strčí hravě do kapsy. Pokud vám klávesová zkratka fungovat nebude, vyhledejte ve start menu "narrator" a systém by ho měl najít sám.

Tak dejte vědět do diskuze, jaké jste případně při zkoušení měli zážitky. A pokud vás zajímá něco dalšího ohledně práce s počítači, telefony nebo nějaký jiný aspekt života, který si nedovedete představit poslepu, dejte vědět a já o něm rád napíšu. Na viděnou příště.

Diskuze