Počet zobrazení této stránky: 200

Cestování vlakem

Hodně lidí mi říká, že nechápou, jak můžu cestovat vlakem, když na to nevidím. A tak jsem se dnes rozhodl vám to poněkud objasnit, i když mi dalo zabrat vymyslet, o čem vlastně do článku psát, protože to zkrátka není nic převratného. Pokusím se ale zprostředkovat své cestovatelské zkušenosti co nejlépe.

Ve své práci cestuji po republice docela hodně. A jelikož řidičák (kupodivu) nemám, jsem často odkázaný na vlaky a autobusy. Osobně preferuji to první, ale záleží také na tom, jaké je spojení do místa, kam mířím. Každopádně tedy k tématu článku - v zásadě nevím, na co se mě lidé ptají, když se tak diví, že hodně cestuji. Na samotné jízdě vlakem není nic moc převratného. Nejprve musím najít nádraží. To buď znám ve městech, kde se běžně zdržuji, anebo ho najdu jako jakýkoliv jiný bod, do kterého se potřebuji dostat: Google/Seznam mapy, konzultace s vidícím, GPS a v případě potřeby dotaz na kolemjdoucí na ulici.

Dalším krokem je zjistit, odkud mi jede vlak. To zpravidla už vím díky telefonu a internetu v mobilu. Idos je jedna z aplikací, které jsou pěkně přístupné a funkční. (Po aktualizaci webové aplikace v prohlížeči dokonce lépe než na počítači, kde po novém vzhledu stránek vzala přístupnost dost za své.) A součástí informace o spoji je i nástupiště. No a když náhodou ne, uvědomujete si vůbec, že na nádražích je rozhlas? Většina osob ho nejspíš bere jako jakousi zvukovou kulisu na každém nádraží, ale pro mě je to nejjednodušší a klíčový způsob, jak se dozvědět, odkud mi jede vlak.

Dostat se na nástupiště nebo příslušnou kolej je asi jediný menší oříšek. Ale většina nádraží je si vlastně dost podobná. Nějaká hala, podchod a schody na nástupiště. U menších nádraží škrtněte podchod a jste na tom úplně stejně. Nejtěžší tedy bývá najít vstup do podchodu nebo výlez ke kolejím. Ale nádraží jsou plná lidí a není nic snazšího, než se zeptat. A někdy ani to není potřeba, protože větší nádraží už jsou vybavená majáky pro VPN. (Kdo neví, mrkněte na článek zde.)

No a pak už je to snadné. Počkáte na vlak, s pomocí hůlky poměrně snadno najdete dveře a nastoupíte. Někdy je trochu zábavné našátrat tlačítko/páčku na otevírání dveří, ale většinou se k téhle kratochvíli ani nedostanu, protože na nástupišti bývá více lidí a někdo zkrátka otevře, než já ty dveře najdu. Uvnitř si pak jen sednu a čekám, než dojedu do cíle. V drtivé většině případů vlak nahlas hlásí stanice, takže nehrozí, že přejedu. A pokud ne, mám přeci z mobilu informaci o tom, kdy mám přijet, takže prostě počkám, než vlak zastaví zhruba v daný čas příjezdu (resp. u našich drah spíš něco po něm).

Cesta ven z nádraží už je pak vlastně jen opačný sled událostí popisovaných výše. Najít knoflík na otevření dveří, dojít k podchodu, pokud ho nádraží má, do haly a ven. Opět hlavně s pomocí hůlky, VPN a případně asistence, o kterou na takových místech není nouze.

Když jsme u toho, děkuji všem, kdo se snaží mi na nádraží pomáhat. Jen (už po několikáté) zdůrazňuji, že někdy nádraží znám a pomoc nepotřebuji. Nebuďte proto zklamaní nebo naštvaní, když řeknu, že nic nepotřebuji, přestože se vám možná jeví, že někde holí šátrám schody do podchodu. Když člověk přestupuje, leckdy nemá moc času a vysvětlovat, že to tam znám, jak mě máte navést a vše kolem, by mě zdrželo víc, než když si poradím sám. Naopak v situaci, kdy vystoupím, vysílačka mi nedosáhne a já zaváhám, kterým směrem vyrazit k podchodu, je velmi milé, když se nabídnete a velice takovou pomoc oceňuji. Opět tedy platí pravidlo, že pokud vidíte, jak jde nevidomý v klidu a suverénně, není třeba ho zdržovat. Naopak, pokud stojí, váhá nebo tápe holí, možná by pomoc ocenil.

Tak se zdá, že nakonec přeci jen bylo o čem psát, i když teď mám dojem, že by to někoho mohlo zklamat. Protože odpověď na otázku: "Jak můžete jezdit vlakem?" je v zásadě taková, že prostě přijdu na nádraží, dojdu na nástupiště, nasednu na vlak a jedu. Nic převratného, že? Ale ono jsou to stále tytéž vlaky, které vozí i vidící, takže co jste čekali? Snad vám to tuhle problematiku ale přeci jen trochu přiblížilo. Mějte se krásně a na viděnou příště!

Diskuze