Počet zobrazení této stránky: 166

Jak se ovládá mobil poslepu

Jelikož minulý článek o práci zrakově handicapovaného s technikou byl jen takovým rychlým přehledem, jak to vůbec funguje, rozhodl jsem se dnes zaměřit na práci s mobilem, přesněji s mobilem s operačním systémem Android. Ovládání počítače je totiž pro většinu lidí tak nějak představitelné. Koneckonců má fyzickou klávesnici, a pokud uživatel zná rozložení kláves a umí na ní psát, opravdu se ta práce moc neliší od fungování vidící osoby. Přeci jen ale dotykový displej coby prakticky jediný vstup, to už chce větší úpravy.

Ovládání funkcí telefonu

Jen aby bylo jasno, pokud tady píšu o "telefonu", mám na mysli také tablety s OS Android, jelikož tam vše funguje stejně. Implementace odečítače Talkback do méně frekventovaných zařízení s Androidem (jako jsou televize apod.) je o něco slabší, ale prý také existuje. S tím ale osobní zkušenosti nemám.

Jak displej telefonu změní své chování po zapnutí odečítače, to už jsem nastínil dříve. Prstem jedete po displeji a telefon nahlas čte, co máte zrovna pod rukou. Zapamatuje si prvek, na který jste ukázali naposled, a potom ho dvojitým klepnutím kamkoliv na displej aktivujete tak, jako kdyby na něj jednou klepla vidící osoba. Tenhle mechanismus je šikovný, ale ne vždycky úplně ideální. Přeci jen některá tlačítka jsou titěrná a těžko se hledají, prvky se někdy překrývají a podobně. Proto švihnutím prstu po displeji zleva doprava nebo obráceně Talkback systematicky prochází vše na obrazovce hezky zleva doprava a shora dolů. Tak se dá pohybovat po všech prvcích na obrazovce a nic nevynechat. Lze to samozřejmě i kombinovat, takže nejprve najdete něco, co je blízko třeba titěrného tlačítka, a potom už jen "došviháte" na požadovanou položku, namísto toho abyste naslepo bloudili po displeji.

Talkback má ale i další gesta usnadňující pohyb po položkách telefonu. Švihání nahoru nebo dolů mění úroveň navigace. To znamená rozsah toho, o kolik se posunete švihnutím doleva nebo doprava. Nemusíte se tak jedním švihem pohybovat po celých položkách (například tlačítko nebo celá SMS), ale třeba po řádcích, slovech nebo i jednotlivých znacích. To se hodí zejména, když hlasový výstup cosi nesrozumitelně zadrmolí a ani cvičené ucho nepozná, co to je vůbec za slovo. Naopak při prohlížení webu jde nastavit navigace po nadpisech nebo formulářových prvcích, čímž snadno přeskočíte části stránky, které vás nezajímají.

Další užitečná gesta Talkbacku jsou švihy "za roh". Pohyb prstu dolů a doleva udělá totéž, jako když stisknete tlačítko zpět. Gesto nahoru a doleva zase simuluje tlačítko domů, doprava a nahoru tlačítko posledních aplikací, doprava a dolů stáhne horní lištu atd. Gesta si navíc v nastavení může každý upravit dle libosti. Abych řekl pravdu, takováhle rychlá navigace je silně návyková a běžná tlačítka telefonu rychle přestanete používat úplně. Vlastně by mi tyhle funkce v telefonu chyběly, kdybych náhle prozřel a začal ho používat bez Talkbacku s pomocí očí. Inu, někdy má horší zrak své výhody.

Možná vás napadlo, jak to tedy uživatel udělá, když chce provést skutečné gesto šviháním třeba při přesunu na vedlejší plochu nebo v některých jiných aplikacích. Talkback toto zkrátka upraví na švih dvěma prsty. Takže zatímco pohyb vlevo a vpravo na ploše přeskakuje mezi ikonkami, totéž dvěma prsty odsune plochu a zobrazí tu vedlejší stejně, jako když to běžný uživatel provede jedním.

Psaní na klávesnici

Přestože by se na klávesnici dalo psát i stejným způsobem jako se běžně pohybujete v telefonu, nadatlování jedné SMSky by zabralo neskutečnou dobu a uťukali byste se věčným dvojklepáním na displej. Proto v okamžiku, kdy na displeji vyjede klávesnice (což Talkback samozřejmě nezapomene ohlásit), doteky v její oblasti fungují trošku jinak. Stále se pohybem prstu můžeme "podívat", co máme pod ním, ale není potřeba klepat dvakrát do displeje, jelikož systém napíše zkrátka to písmenko, na kterém máme prst, když ho z displeje zvedneme. To urychlí psaní a z trochou cviku a využívání návrhů na dokončení slov se tak dá psát docela obstojně. Asi ani tak většina nevidomých nedosáhne rychlosti dnešních teenagerů, kteří na mobilu píší skoro tak rychle, jak mluví, ale na SMS a vyplňování políček jako jsou uživatelská jména a hesla, to stačí.

A když už jsem narazil na hesla, tak tohle je samozřejmě choulostivá otázka. Talkback čte přirozeně nahlas písmenka, která píšete. A i když nezkušené lidi by asi mátlo, že čte i ty, přes které jste přejeli prstem, ale nenapsali je, protože jste ho nezvedli, dá se heslo takhle odposlouchat. Na to bohužel snadné řešení není. Ideální je použít sluchátka nebo jít někam do soukromí. Talkback sice míval (nevím, jestli je to tak dodnes) funkci na "zakrytí" hesel, ale silně slabozrakým a nevidomým byla úplně na nic, jelikož při přejíždění prstem po klávesnici odečítač namísto písmen, na které ukazujete, četl pouze "hvězdička". A to skutečně nevíte, jaké písmenko máte pod prstem. Pro osoby se zbytky zraku to možná využitelné je, ale jako univerzální řešení je to spíš komické.

Kompatibilita aplikací

I tohle téma jsem již na blogu nakousl. Android je otevřená platforma a aplikace pro něj může vytvářet kdokoliv. A ne každý bere ohledy na to, aby si aplikace rozuměla právě s Talkbackem. Google sám je v tomhle velice vstřícný a o přístupnost svých zařízení se stará. Gmail, Chrome a další Googlovské aplikace jako třeba Keep, Dokumenty nebo Kontakty fungují na jedničku. Alternativní aplikace, které jsou populární u některých uživatelů, už jsou na tom často hůř. Stejně jako u Googlu je to s aplikacemi předinstalovanými na telefonu pro volání, zprávy, virtuální klávesnice apod. Výrobci už se snaží dělat je přístupné (i když taky ne úplně všichni), ale různé alternativy jsou o dost slabší. Ale zpravidla platí, že kdo hledá, najde. Používám v telefonu běžně mail od Seznamu, WhatsApp, Skype nebo oblíbený Idos. I přístupných aplikací je tedy pořád dost.

Tu a tam se dokonce vyskytnou přístupné hry, takže si na svém telefonu můžu s trochou cviku a vlastního nastavování zahrát třeba oblíbené MMO RPG Shakes and Fidget. A samozřejmě i pro Android vznikají audiohry, i když ne tak moc jako pro Windows. Pokud vás ale zajímá něco k nim, doporučuji spíš příslušnou sekci.

Tak doufám, že jste teď získali lepší představu o tom, jak se dá telefon ovládat i bez pomoci zraku. Pokud je vám pořád něco nejasné, klidně se ptejte v diskuzi. Určitě také napište, pokud vás zajímají další aspekty života s bílou hůlkou - rád se pokusím přiblížit i je buď v odpovědi, nebo třeba v novém článku. Mějte se krásně, pokud mi chcete udělat radost, dejte o článku nebo celém blogu vědět na sociálních sítích nebo mailem, a zase na viděnou příště!

Diskuze