Matesův pohled

Počet zobrazení této stránky: 262

Něco málo ke čtení

Publikováno: 14. května 2019, 12:00
Sekce: Život s bílou holí

Tu a tam někoho zarazí, když zmíním, že jsem četl tu či onu knížku. Pravidelné návštěvníky mého blogu (pokud vůbec nějací takoví existují) sice asi nepřekvapí, že je to reálné, ale napadlo mě, že by si četba přeci jen zasloužila samostatný příspěvek. Pro někoho by totiž mohlo být zajímavé, že dokonce starší lidé, kteří přišli o zrak až v pokročilém věku, mají četbu jako svůj prakticky jediný koníček.

Většinu lidí už dneska nepřekvapí, že existují audioknihy. Ostatně řady jejich příznivců se stále rozrůstají i mezi vidícími. To nám s horším zrakem docela dobře hraje do karet. Audioknih je víc a víc, čtou je profesionálové a jsou stále dostupnější. Dají se online sehnat za pár korun i zdarma - a teď myslím oficiálně zdarma, jelikož bych neměl nikoho nabádat k porušování autorských práv. Kromě toho, když už jsme u zákonů, naše legislativa umožňuje zdarma šířit zvukovou kopii textu pro účely zrakově handicapovaných, čehož už se chytily různé organizace pracující s lidmi s omezeným zrakem. Oddělení audioknih má dnes už každá větší knihovna a lidé s průkazem ZTP kvůli očím se do ní zpravidla můžou zaregistrovat zdarma. Tak se dá dostat k mnoha zajímavým a často velmi kvalitně načteným knížkám. Vlastně jsem shodou okolností dostal audioknížku i k narozeninám (které mám mimochodem přesně dnes), takže je vidět, že výběr je široký.

Na druhou stranu nebudu předstírat, že je to dokonalé. Většina knížek vyjde v audioverzi se zpožděním, někdy i několik let po svém oficiálním vydání. Audioknihy jsou často zkracované a chybí v nich části toho, co najdete v tištěné knize. A protože jsem rád čítával ještě v dobách, kdy jsem to zvládal, hledal jsem jiné řešení. Tím je samozřejmě hlasová syntéza TTS (text to speech) - ta samá, která převádí do zvuku text na obrazovce počítače nebo telefonu, jak už jsem několikrát psal. Její úroveň je sice několikanásobně horší než skutečné mluvené slovo, ale zato počet knih, které lze sehnat v elektronické (tedy převoditelné) verzi je podstatně vyšší. Prakticky každá kniha jde dnes díky čtečkám už koupit v digitální podobě. A z té už počítač umí zvuk vytvořit. Některé šikovnější softwary ho pak umějí převést i do formátu mp3 a ty už snadno zpracuje každý přehrávač v počítači nebo telefonu. Pro Android je dokonce aplikace, která umí textové soubory přehrávat úplně stejně jako normální přehrávač zvukové. Otevřete ji, vyberete knížku a zobrazí se vám tlačítka jako "přehrát", "pozastavit", "zpět", "vpřed" a vůbec vše, co znáte z obyčejného přehrávače. V několika kilobytech tak můžete mít v telefonu ohromnou knihovnu.

Když tohle vysvětluji lidem, obvykle se setkám s námitkou, že ten strojový hlas zní přeci otřesně. Samozřejmě mají pravdu. Je to sice daleko lepší, než to bývalo za dob, kdy se TTS syntéza proslavila díky Stevenu Hawkingovi, ale pořád to není žádné terno. Jen si vzpomeňte, jak na vás hovoří třeba navigace nebo překladač od Googlu. Ovšem já to rád srovnávám s tím, když text čtete očima. Copak v písmenkách před sebou máte intonaci? Pokud pominu otazníky a vykřičníky (které ty opravdu kvalitní syntézy dneska už berou také alespoň trochu v potaz), možnost napsat něco VELKÝMI PÍSMENY, tak v tištěné knize moc intonace také nenajdete. To jen vaše hlava si slova složí do nějaké představy, ať už je to popis krajiny nebo hlas nějaké z postav. Takže v tomhle ohledu si nemyslím, že je kniha čtená počítačovým hlasem tak zoufalá.

Navíc pokud máte ucho na odečítač už poněkud vycvičené, můžete pustit text dost vysokým tempem a přečíst tak dokonce víc, než by stihl člověk, který text přejíždí očima. Jako příklad z vlastní zkušenosti vždycky udávám asi osm set stran dlouhou učebnici relativních majetkových práv na občanské právo, kterou jsem díky syntéze a zrychlenému přehrávání ve Windows Media Playeru přelouskal za den. Pravda, od rána až do dlouhé noci a měl jsem hlavu jako pátrací balón, ale zkouškou jsem prolezl, takže nějaké výsledky to mít muselo.

Zkrátka a dobře tyhle dvě metody čtení bez zraku dohromady velmi dobře poslouží těm, kteří už si obyčejná písmena přečíst nemohou. Zejména druhá z variant je s rozmachem techniky stále lepší a dostupnější, takže se příště nedivte, až vám někdo s bílou hůlkou poví, že ten před týdnem vydaný trhák všech knihkupectví zhltl jedním dechem. Na viděnou příště!

Odkazy ke sdílení:

Facebook, Twitter, Google+, Email
Odkaz na tento článek:


Diskuze

Jméno:
Příspěvek

Protispamová kontrola: Napiš číslo aktuálního roku.

Mates

27. května 2019, 13:05
Děkuji za příspěvek a jsem rád, že mám nějaké opravdové čtenáře. ;) Na blog určitě juknu, a kdyby byl zájem, můžu se tts věnovat o něco víc, i když by to byl asi trochu techničtější článek.

Terka

24. května 2019, 13:39
Ahoj Matesi, mě určitě můžeš jako pravidelného návštěvníka počítat. Chci ti poděkovat za tento článek, o TTS jsem nevěděla a dost možná ho teď začnu používat. Zrak mám sice v pořádku, ale s koncentrací na text už je to horší. Kdybys chtěl, můžeš se stavit na mém příležitostném blogu https://destinodilei.wordpress.com/