Počet zobrazení této stránky: 134

O dalších smyslech bez zraku

"Vy nevidomí máte přeci skvěle vyvinuté ostatní smysly, že jo?" Tohle je věta, kterou slýchávám v různých variacích poměrně často. Zdá se tedy, že je nějak zakotvena v obecném povědomí vidících osob, tudíž se dnes podíváme na to, co na tom je nebo není pravdy v mém konkrétním případě. Nemohu totiž mluvit za všechny a sám navíc mám ještě zbytky zraku. Jsem zkrátka jen jeden z mnoha a každý člověk je jedinečný. Může se tedy stát, že někdo jiný to má zase trochu jinak, ale teď už dost chození okolo horké kaše a pojďme k odpovědi na shora uváděnou otázku.

Za sebe můžu upřímně říct, že to tak není. Nejsem superhrdina a mou superschopností není supersluch. (To by bylo "super" co?) A s ostatními smysly je to to samé. Nemám ani dojem, že by se moje zbývající smysly spolu se zhoršováním zraku nějak výrazně zlepšily. Naopak. Zorné pole se mi začalo zužovat a mizet na konci puberty, což je v podstatě období, kdy člověk začíná opotřebovávat svoje tělo, ale také období, kdy se toto opotřebení začíná pomalu projevovat. Je dokázáno, že dospělí slyší menší rozsah frekvencí tónů než děti. A jelikož jsem jen člověk, nevyhnulo se to ani mně. Kdysi jsem hravě slyšel pískot o vysoké frekvenci na starých televizích, zatímco dneska už ani ťuk. A ani zhoršený zrak tomu nedokáže zabránit, věřte mi. Skoro bych si troufl říct, že naopak se o svoje uši musím snažit pečovat a dbát víc, jelikož je používám denně i v situacích, kde vy využíváte oči, takže jsou ještě vytěžovanější.

To mě ovšem vede k úvaze o tom, jak v tomhle článku probíraný mýtus vůbec vznikl. A právě každodenní využívání ostatních smyslů je podle mě odpovědí. Není to tak, že bych lépe slyšel nebo nasahal věci. Ani nemám lepší čich. Jen jsem se naučil víc na ně spoléhat a vnímat je. Každý z nás asi cítí, když projde kolem květinářství. Jenže pro vidící osobu je to jen nepotřebná informace, jelikož už od rohu protější ulice vidí velikou ceduli a vystavené květiny venku. Pro mě je to často první zmínka toho, že tam vůbec nějaké květinářství je. Každý z nás slyší motor auta. Ale proč se tím zabývat, když už jsem viděl v dálce světla proti obzoru? Každý z nás nahmatá obrys předmětu a i potmě pozná, co to je. Jenom to nepotřebuje, pokud je světlo. A v tom to podle mě je. Když se nemůžete spolehnout na zrak, najednou si uvědomíte, že i ostatní smysly vám často dávají tytéž informace jiným způsobem.

Vlastně, když o tom tak přemýšlím, někdy jsou ty informace dokonce lepší než zrakové vjemy. Zkuste se někdy na ulici soustředit na to, co vnímají i vaše uši a nos. Možná budete překvapení, že si uvědomíte, že zpoza rohu jede auto. A dokonce dřív, než ho uvidíte. Že v patře bytového domu, kolem kterého procházíte, někdo nejspíš vaří večeři, protože cítíte smaženou cibulku. A kdo ví, na co ještě můžete přijít, přestože to je vašim očím skryto. No vážně, kdy jste si naposledy všimli něčeho takhle dřív, než jste to zahlédli? Stává se to jen výjimečně, protože to v životě nepotřebujete. Nejsou to důležité informace a člověk není zvyklý je vůbec zpracovávat. A tohle všechno já naopak zaregistruji, protože je mi jedno, jestli daná věc je nebo není v mém dohledu.

Dejte mi v diskuzi vědět, jestli máte nějaké vlastní zkušenosti s využitím nebo nevyužitím jiných smyslů než zraku. Možná zjistíte, že tou superschopností disponujete sami, jen ji běžně nevyužíváte. Jak jsem psal na začátku, je to jenom můj názor a můj úhel pohledu, ale myslím, že nebudu jediný, kdo to vnímá podobně. Se zbylými smysly je to jako s barvami listí na stromech. I přes léto listy obsahují červenou, žlutou, hnědou a další barvy. Jen teprve na podzim, když ustoupí zelená, vynoří se na povrch. A stejně je to se zrakem a zbylými smysly. Přeji vám krásný barevný podzim a na viděnou příště!

Diskuze