Počet zobrazení této stránky: 189

Vážně nejsem tak pitomej a něco málo o semaforech

Nedávná příhoda na ulici mě přiměla zdůraznit jeden pro někoho možná překvapivý fakt, který jsem sice už zmiňoval v jednom z prvních článků na blogu, ale zdá se, že nemám tolik čtenářů, aby se to rozšířilo. Každopádně alespoň je to zajímavý námět na nový příspěvek.

Jde o fakt, že navzdory vadě zraku nejsem ani hluchý ani naprosto pitomý. Někdy mě skutečně udivuje, že mi lidé sdělují informace, které jsou samozřejmě patrné nebo dokonce ryze zvukové jako třeba: "Pozor, cinkají závory, takže pojede vlak." Stejně dobře jsou za běžných okolností slyšet i přijíždějící auta. Nejde ani tak o to, že by mi tyhle zbytečné informace vadily samy o sobě, ale popravdě není jednoduché se venku orientovat bez zraku. Chce to přemýšlet, používat hůlku, pozorně poslouchat, vybavit si trasu a překážky na ni a další drobnosti. Pokud se děje něco nenadálého, je rada od kolemjdoucích milá. Například me nepohoršují upozornění na lešení a stavbu, protože to je nějaká výjimka. Kolemjdoucí samozřejmě netuší, že tudy chodím denně do práce a zpět a dávno o nich vím. Ale urputný křik: "Pozor, pozor! Máte červenou!" mě dokáže rozptýlit a vytrhnout ze soustředění, přestože obsahově je ta informace naprosto zbytečná.

Čímž se dostávám k jedné informaci, o které jsem měl za to, že je mezi populací všeobecně známá, a to jsou ozvučené semafory. Protože je Česká republika v tomhle světově jedinečná a na špičkové úrovni, většina semaforů je u nás vybavena zvukovou signalizací. Někdy je puštěná stále, jindy se zapíná pomocí VPN (pokud nevíte, o co kráčí, odkáži vás na tento článek). To znamená, že přechod pro chodce se semaforem cvaká. Pomalu pokud svítí červená, rychle pokud svítí zelená. Zkušenosti s tím, že mi to lidé neustále sdělují navzdory signalizaci, mě přiměly tuhle drobnost napsat na blog.

Neberte to špatně. Jsem moc rád, že lidé chtějí pomáhat a v zásadě mi nevadí, že mi sdělují zbytečné informace, které už dávno vím. Někdy - jako v případě těch semaforů - je dokonce vím dříve než oni. Lidé čekající na zelenou, které si nevšimli, a které jsem srazil vyrážejíc přes silnici, si toho už mohli všimnout. Ale stane se, že mě varují před něčím, s čím už dávno počítám, a já to považuji za novou překážku. Změním směr a úplně sejdu z cesty, vlezu do silnice nebo nakonec sestřelím právě to, čemu chtěli, abyhc se vyhnul, a co jsem původně bez potíží obcházel. Rád bych tedy poprosil, abyste šířili myšlenku, že je dobré dát si vteřinku na zamyšlenou a vyhodnocení situace. Pokud jde nevidomý suverénně a jistě, soustředí se a zjevně nebloudí, potřebuje skutečně vědět to, co se mu ve snaze pomoc chystáte sdělit? Pokud si nejste jistí, určitě lepší to říct než mlčet, ale možná přijdete na to, že je mnoho situací, se kterými si poradíme i tak a naopak uděláte nejlépe, když ustoupíte z naší trasy a nebudete rozptylovat pozornost. Stejně jako vy, ani mi nejsme úplně pitomí (tedy většinou) a v mnoha případech "vidíme" dokonce věci, kterých si vy nevšimnete.

Ještě jednou opakuji: Děkuji za pomoc všech, kteří se nabídnou a nechají na mně, jestli pomoc přijmu. Jen upozorňuji, že vím, co znamená, když cinká přejezd. :-) Mějte se krásně a někdy příště zase na viděnou!

Diskuze

Eva