Your browser lacks required capabilities. Please upgrade it or switch to another to continue.
Loading…
Žila byla jednou jedna holčička, a protože pořád nosila... tak moment. Proč zůstávat fádní a nudní? Jaká je tvoje oblíbená barva?
<<listbox "$name">>
<<option "Červená">>
<<option "Zelená">>
<<option "Modrá">>
<<option "Fialová">>
<<option "Růžová">>
<<option "Hnědá">>
<<option "Žlutá">>
<<option "Oranžová">>
<<option "Duhová">>
<</listbox>>
<<link "To je ona" "prolog">><<run $barva = $name.toLowerCase()>><<run $barva = $barva.slice(0, -1)>><<if $name == "Duhová">><<set $name = "Teplá">><</if>><</link>>
Výborně! \
<<if $barva == "červen">>\
Tedy osvědčená klasika, že? \
<</if>>\
\Takže tedy ještě jednou...
Žila byla jedna malá holčička a protože pořád nosila <<print $barva>>ou čepičku, všichni jí říkali $name Karkulka.
Jednoho dne měla Karkulčina babička narozeniny a maminka připravila babičce bábovku a šťávu. A protože potřebovala pomoct, zavolala si Karkulku a povídá: "Karkulko, půjdeš k babičce, protože dneska má narozeniny. Zaneseš jí tuhle bábovku a šťávu a pořádně s ní její narozeniny oslavíte. Jen nesmíš chodit přes les. Cesta skrz les je nebezpečná a mohl by tě tam potkat zlý vlk."
Karkulka souhlasila, vzala si svou <<print $barva>>ou čepičku, naskládala věci do košíčku a vyrazila na cestu.
[[Jít přes les|Vstup do lesa]]
[[Jít kolem lesa|Cesta kolem lesa]]Karkulka věděla, že cesta kolem lesa je dlouhá a moc by ji bolely nožičky. Navíc v lese by mohla narazit na nějaké květiny, které by babičce natrhala k narozeninám. Proto nedbala maminčiny rady a vydala se k lesu.
Les byl temný a ponurý. Stromy vrhaly stín a cestička se klikatila mezi nimi, že nebylo vidět dál než na pár kroků. Karkulka se těsně před ním zastavila a zachvěla se strachy. Přemýšlela, jestli přeci jen nemá jít raději kolem.
[[Jít na cestu kolem lesa|Cesta kolem lesa]]
[[Vstoupit do lesa|Les][$vlkHodny = false]]Karkulka se rozhodla, že raději poslechne maminku a půjde po cestě okolo lesa. Jeho vysoké stromy se tyčily nedaleko hlavní cesty a ona minula malou pěšinku jdoucí přímo do lesa.
Zastavila se a zaváhala. Nebude přeci jen lepší jít skrz les? Vždyť pokud se bude držet cesty, nemůže se nic stát. A navíc tak ta cesta bude kratší a bude u babičky dřív!
[[Jít k lesu|Vstup do lesa]]
[[Jít kolem|Hlavní cesta]]Karkulka sebrala odvahu a rozhodla se vyrazit přeci jen mezi vysoké a temné stromy. Opatrně cupitala cestičkou a proplétala se mezi nízkými větvemi stromů uprostřed temných lesních stínů. Držela se ale pěšiny a ani se neodvažovala sejít z ní pryč.
Po nějaké době spatřila mezi dvěma kmeny malou louku plnou kvítí. Zastavila a Zaváhala, jestli má pro babičku nějaké natrhat, aby pro ni měla k narozeninám krásný dárek.
[[Natrhat květiny|Palouček v lese][$kvetiny = true]]
[[Pokračovat po pěšině|Pěšina v lese][$kvetiny = false]]Karkulka si dodala odvahy a propletla se mezi stromy na lesní palouček. Byl plný květin, takže se rozhodla odložit košíček a nějaké květiny natrhat.
Jak tak trhala, náhle se rozhrnulo roští a na paseku vlezl velký chlupatý vlk. "Ale, ale. Jestlipak to není $name Karkulka!" zamručel si pro sebe. "Co tady děláš, děvče?"
"Trhám květiny babičce k narozeninám," odpověděla Karkulka.
"A co to máš v tom košíčku támhle?" vyzvídal vlk.
"Bábovku a šťávu pro mou babičku," znovu odpověděla Karkulka.
"To jsi hodné děvče, že chceš babičce takhle udělat radost, Karkulko," pochválil ji vlk. Karkulka poděkovala a dál se věnovala trhání květin. Ani si nevšimla, co vlk dělá a že brzy na to zmizel hluboko v lese.
A tak když dotrhala květiny, vzala znovu košíček a vyrazila dál na cestu.
[[Pokračovat po pěšině|Východ z lesa]]Karkulka se přeci jen nechtěla pouštět do lesa mimo cestu, a tak raději pokračovala dál a proplétala se temným lesním houštím po vyšlapané pěšině.
Jak tak šla, náhle se rozhrnulo roští a na pěšinku před ní vylezl velký chlupatý vlk. "Ale, ale. Jestlipak to není $name Karkulka!" zamručel si pro sebe. "Co tady děláš, děvče?"
"Jdu k babičce, protože má dnes narozeniny," odpověděla Karkulka.
"A co to máš v tom košíčku?" vyzvídal vlk.
"Bábovku a šťávu pro mou babičku," znovu odpověděla Karkulka.
"Tak to jsi hodné děvče, že jdeš svou babičku navštívit. Ale buď opatrná! Nespěchej po cestě příliš, jinak můžeš zakopnout o bludný kořen!" varoval ji vlk, a než stihla Karkulka odpovědět, zmizel opět v křoví u cesty.
A tak Karkulka opatrně pokračovala po pěšince, aby nezakopla o žádný bludný kořen. Pomalinku postupovala lesem, až ten se začal rozevírat a zdálo se, že je úspěšně na druhé straně.
[[Hurá z lesa ven!|Východ z lesa]]Cesta se klikatila dál mezi poli a lukami, a mířila přímo k domečku Karkulčiny babičky. Už z dálky viděla, jak se z komína kouří a jak je vše útulné a krásné.
Karkulka přiskotačila k domku a s radostí zaklepala na dveře. "Pojď dál, děvenko! Je otevřeno," ozvalo se zevnitř.
<<if $vlkHodny == false>>
[[Jít dál|Babiččin domeček]]
<<else>>
[[Jít dál|Babiččin domeček2]]
<</if>>Karkulka otevřela dveře a vstoupila do domečku své babičky. Zdálo se, že je tam vše uklizené a načančané, jak byla zvyklá, ale babička ležela v posteli zahalená v peřinách až po hlavu a na ní měla čepec s krajkou přes velkou část obličeje.
"To jsem ráda, že tě vidím, Karkulko!" vypískla babička, "není mi nějak dobře, tak jsem si chtěla ještě poležet."
Karkulka odložila košíček na stůl a přišla k postýlce blíž. "To mě mrzí, babičko, že ti není dobře. Slyším, že máš i nějaký divný hlásek. \
<<if $kvetiny == true>>\
Ale podívej, tady jsem ti natrhala nějaké květiny. Třeba ti udělají radost! \
<</if>>\
Snad ti bude brzy lépe."
"Jsi hodné děvče," odpověděla babička.
Karkulce se ta slova nějak nezdála, takže se naklonila blíž k postýlce. "Babičko, proč máš tak velké oči?"
"To abych tě lépe viděla, děvenko."
"A proč máš tak velké uši?" ptala se dál.
"To, abych tě lépe slyšela, Karkulko."
"A proč máš tak velkou pusu?" divila se.
"To abych tě mohla lépe sníst!" vykřikla náhle babička a vyskočila z postýlky. Nebyla to totiž babička. Vlk, kterého Karkulka potkala v lese, utíkal napřed a nebohou babičku sežral. Teď se za ni vydával, a než stihla Karkulka jen mrknout, snědl ji taky!
Pak se mlsně olízl, a jak byl přecpaný Karkulkou a babičkou, natáhl se na podlaze domečku, usnul a chrápal na celé okolí.
Vtom šel kolem myslivec a jak míjel babiččin domeček, slyšel to děsivé chrápání. "To jsem blázen," mručel si pod vousy, "že ta babička dneska tak chrápe." Nedalo mu to a náhlédl oknem dovnitř. "Ha! Vlk! on určitě babičku sežral!"
A tak myslivec vtrhl do domečku a rychle svým loveckým nožem vlkovi rozřízl břicho. Jaké bylo jeho překvapení, když z vlka vyskočila nejen babička, ale také $name Karkulka!
"Rychle, musíme se zlého vlka zbavit!" rozhodla babička. A tak Karkulka s myslivcem nanosili kameny a zašili je vlkovi do břicha místo Karkulky s babičkou. Pak se všichni schovali a čekali, až se vlk probudí.
Když vlk přišel k sobě, kameny ho v břiše příšerně tlačily. "Nějak mi tam ty dvě nedělají dobře," mručel a rozhodl se trochu to všechno zapít. Vypotácel se z domečku a nahnul se nad studni, aby se pořádně napil vody. Ale těžké kamení v břiše ho převážilo a on žbluňkl rovnou do studny a utopil se.
"A máme po vlkovi!" radovali se Karkulka, babička a myslivec.
"Pojďme to oslavit i s narozeninami!" zvala všechny babička.
<<if $kvetiny == true>>\
Jenže když Karkulka nadzvedla utěrku z košíku, bábovka a šťáva byly pryč! VLk je sežral, když trhala na pasece květiny.
"To nevadí, děvče moje," konejšila ji babička, "sama jsem napekla. A ty květiny jsou nádherné!" A tak bylo vše zachráněno, i když bábovka byla nenávratně pryč a šťáva také.
<</if>>\
A tak šichni slavili a užívali si, že se vše tak vydařilo. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.
<<link "Hrát znovu">><<script>>Engine.restart()<</script>><</link>>
<<link "Konec">><<script>>window.close()<</script>><</link>>Jak tak Karkulka šla a šla, začínaly ji bolet nožičky. Přeci jen cesta kolem lesa byla moc dlouhá. Nudila se a rozhlížela kolem, když tu si všimla, že mezi stromy nedalekého lesa je škvíra a v ní malý palouček.
"Mohly by tam být květiny," řekla si Karkulka, "odpočinula bych si a natrhala jich pár babičce k narozeninám."
Přeci jen to ale už bylo na kraji lesa, takže zaváhala, jestli se tam má pustit.
[[Jít na palouček|Palouček u lesa][$kvetiny = true]]
[[Pokračovat dál|Východ z lesa]]Karkulka si dodala odvahy a propletla se mezi stromy na lesní palouček. Byl plný květin, takže se rozhodla odložit košíček a nějaké květiny natrhat.
Jak tak trhala, náhle se rozhrnulo roští a na paseku vlezl velký chlupatý vlk. "Ale, ale. Jestlipak to není $name Karkulka!" zamručel si pro sebe. "Co tady děláš, děvče?"
"Trhám květiny babičce k narozeninám," odpověděla Karkulka, "ale s tebou se bavit nebudu. Jsi zlý vlk a maminka mě před tebou varovala!"
"Ale Karkulko, to tak není. Ten zlý vlk žije v lese. Já jsem moc hodný vlk a žiju tady na okraji. Často si nás pletou, ale já jsem ten hodný."
"To jsem nevěděla," užasla Karkulka.
"Ale ano. Určitě také neseš babičce něco dobrého, že?"
"Bábovku a šťávu," přiznala Karkulka, "chceš ochutnat, hodný vlku?"
"Hmm... to bych moc rád, Karkulko, ale je to pro tvou babičku. Snad bych mohl přijít a oslavit narozeniny s vámi, pokud tedy mohu."
"Jistě, hodný vlku," usmála se Karkulka, "jen přijď a přidej se k nám."
"Děkuji, Karkulko. Jsi hodné děvče. To já si půjdu ještě učesat chlupy, abych nebudil takovou hrůzu," rozloučil se vlk a zmizel.
A tak když Karkulka dotrhala květiny, vzala znovu košíček a vyrazila dál na cestu.
[[Pokračovat po pěšině|Východ z lesa][$vlkHodny = true]]Karkulka otevřela dveře a vstoupila do domečku své babičky. Zdálo se, že je tam vše uklizené a načančané, jak byla vždy zvyklá. Babička zrovna dodělávala v kuchyni něco krásně voňavého.
"To jsem ráda, že tě vidím, Karkulko!" vypískla babička. "Copak mi to neseš v košíčku?"
"To je bábovka a šťáva od mé maminky, babičko.\
<<if $kvetiny == true>>\
A tady jsem ti cestou ještě natrhala nějaké květiny ke tvým narozeninám! \
<</if>>".
"No to je báječné!" zajásala babička, "právě jsem dodělala vynikající domácí sušenky, tak si je dáme společně.
<<if $kvetiny == true>>\
"To není všechno, babičko! radostně dál švitořila Karkulka, "cestou jsem na pasece potkala moc hodného vlka a slíbil, že přijde také tvoje narozeniny oslavit."
"Ale děvenko, vlka? Vždyť to bude ten zlý vlk, co žije v lese. Snad jsi nešla tamtudy?"
"Ne, babičko, to není on. Šla jsem kolem lesa, jak mi řekla maminka. A byl to moc hodný vlk. Byl milý a slíbil, že přijde."
V tu chvíli kdosi zaklepal na dveře. "Kdo je tam?" zeptala se babička.
"Tady je vlk," ozvalo se z druhé strany, Vaše vnučka, $name Karkulka, mě zná z paseky. Pozvala mě k vám oslavit narozeniny. A nesu vám dárek!"
Babička tedy dala na radu Karkulky a otevřela. A skutečně. Ve dveřích stál vlk, čerstvě učesaný a umytý a nesl babičce nádhernou malovanou vázu. "Vítám vás u mě, pane vlku," přivítala ho babička a vděčně dala Karkulčiny květiny do své nové vázy.
A tak společně pojedli, pobavili se a babička zjistila, že někteří vlci mohou být také hodní, jak také Karkulka objevila, když jako hodné děvče poslechla maminku.
<<else>>
A tak společně pojedly a popovídaly, Karkulka vyřídila pozdravy od maminky a nádherně oslavily babiččiny narozeniny, protože Karkulka byla hodná a poslechla maminku, takže se nic strašného nestalo.
<</if>>\
A zazvonil zvonec a pohádky je konec.
<<link "Hrát znovu">><<script>>Engine.restart()<</script>><</link>>
<<link "Konec">><<script>>window.close()<</script>><</link>><header>
<h1 style="text-align:center;">Barevná Karkulka</h1>
<p style="text-align:RIGHT;">Autor: Mates</P>
</header>
<MAIN id="passages">
<MAIN class="passage …" id="…" data-passage="…">
</MAIN>