Počet zobrazení této stránky: 315

Jak oslovit nevidomého

Už jsem tady psal článek o tom, kdy je lepší nabídnout nevidomému pomoc a kdy ho naopak nechat v klidu. Stejně tak už je tu vícero článků o tom, jak může taková pomoc správně vypadat. Došlo mi ale, že pořád ještě tu nepadlo nic o tom, jak má probíhat první kontakt s takovým člověkem. A o tom si povíme dnes.

Padlo tu několik příkladů, jak to nedělat, takže začněme od toho. Nikdy nezačínejte kontakt s nevidomým tím, že ho popadnete a začnete někam táhnout, nedej bože strkat. Je to invazivní, nepříjemné a absolutně to narušuje komfortní zónu. A věřím, že ženám to bude kvůli blízkému kontaktu dost možná ještě nepříjemnější - přeci jen jsou slabší pohlaví a případným útokům se tak snadno neubrání. Další z absolutně zakázaných postupů je chycení za oděv nebo tašku. I o tom už tu byl článek a takový kontakt se víc podobá krádeži, takže bych se na vašem místě obával sebeobrany. A do třetice ani chytání bílé hole není správně. Jak by asi bylo vám, kdyby vás bez varování někdo šťouchal do očí?

Možná si teď říkáte, jak to tedy udělat, když zamávání nebo oční kontakt jako u vidících jistě fungovat taky nebude. Než odpovím, musím předestřít, že na rozdíl od zakázaných "oslovení" zmíněných výše, která platí v zásadě pro všechny, správný postup pro každého nevidomého neexistuje. Následující řádky jsou tedy moje hodnocení a někdo jiný to zase může mít trochu jinak. Vsadil bych se ale, že nějaké výraznější rozdíly tam nebudou - spíš jen posunuté hranice.

Já osobně tedy preferuji oslovení. Věta typu: "Dobrý den, pane, chcete pomoc?" většinou nezmate, protože jen zřídka je jejím adresátem na ulici někdo jiný než já. Stát se to nicméně může, proto to není jediný způsob. Mně osobně ale nevadí, pokud se spletu, zareaguji a ve skutečnosti to nebylo na mě. Prostě se omluvím a jdu dál. Nebo to ani nepoznám, protože nejčastější odpovědí z mé strany je: "Děkuji, ne." Jak jsem ale říkal, někteří nevidomí preferují lehký fyzický kontakt, aby věděli, že dotyčný mluví na ně. Pokud zvolíte tuto možnost, rozhodně ale vyberte nějakou vhodnou část těla - například rameno. A také upozorňuji, že by mělo jít o lehký dotyk. Jen položení ruky. Teoreticky by bylo možné tyto dvě metody trošku nakombinovat. Oslovit a zeptat se, a teprve pokud dotyčný nereaguje, lehce mu položit ruku na rameno a zopakovat to.

Existují názory, že byste se měli představit nebo říkat nějaké další podrobnosti, abychom věděli, s kým jednáme. Opět je to asi individuální, ale já osobně to nepotřebuji. Beztak pokud mi někdo řekne jméno, tak s mojí pamětí už za dvě vteřiny nevím, jaké to vlastně bylo. Trošku jiná situace je, pokud jsme se s dotyčným už viděli. V takovém případě je dobré nevidomého oslovit jménem a představit se. Pokaždé znovu, protože zapamatovat si hlas je o poznání těžší než zapamatovat si tvář. Mám kamaráda, který to z kraje dělal trochu z legrace, ale ukázalo se, že je jediným ze skupiny, koho si díky tomu přesně pamatuji. Vždy jsem přišel a ozvalo se: "Ahoj Matěji, tady Miloš." Možná to zní divně, ale pomáhá to. Jednak vím, že pozdrav je adresovaný mně, ale také ihned vím, s kým mám tu čest. Navíc pokud nevidomého potkáte mimo místa, kde se setkáváte běžně, je fajn přidat i místo, odkud se znáte. Takže například: "Ahoj Matěji, tady Terka z tancování." Opravdu to ulehčí kontakt při náhodném setkání. A ruku na srdce, kolikrát by podobné představení pomohlo i vám vidícím?

Upřímně chápu, že zaujmout pozornost neznámého člověka s bílou holí může být obtížné. Navíc jak jsem psal, každý má své hranice nastavené jinak. Proto když si v hlavě projdete test pomoci a dojdete k závěru, že chcete nabídnout nevidomému svoje služby, zkuste nejprve oslovení a jen opatrně a šetrně případně přidejte dotyk. A není ani špatné v případě nulové reakce nechat to prostě být. Zkrátka se neurážejte, nenechte se ovládat nějakými předsudky a pokračujte v cestě. Většina nevidomých si opravdu zvládne poradit sama, pokud už se do ulic vydají. Rozhodně to bude menší zlo než nějaké útoky, cloumání podobné přepadení nebo krádeži nebo pokřikování nevyžádaných rad. Snad jsem vám alespoň trochu pomohl i tentokrát k lepšímu pochopení toho, jak nabídnout svou pomoc. Mějte se krásně a na viděnou příště!

Diskuze